Představitelé vlády, především ústy premiéra Fialy a ministra průmyslu Síkely, uklidňují veřejnost, že pokud jde o problémy, které vyvolá nárůst cen energií pro české domácnosti, bude je vláda masivním způsobem řešit.

Mam–li vysvětlit slovo „masivní“, mám tím na mysli využití desítek miliard korun, které připlynuly do příjmů státního rozpočtu v důsledku vysoké inflace. Ve slovech premiéra a ministra Síkely se odráží snaha veřejnost uklidnit, že vláda bude mít věci pod kontrolou a pomůže širokým vrstvám obyvatel vyrovnat se s následky razantního nárůstu cen plynu, elektrické energie a tepla.

Bohužel, tyto přísliby jsou zatím mlhavé a de facto neosahují žádné parametry, které by mohly občany skutečně uklidnit.

Nárůsty cen energií jsou tak razantní, že domácnosti budou muset každý měsíc najít navíc ve svých finančních zdrojích 8, 10 či 12 tisíc korun (a při větších bytech a domech ještě více).

Celkem oceňuji snahu představitelů vlády lidi uklidnit. Ale pokud není doprovázena skutečně uchopitelnými opatřeními, které lidé mohou pochopit, že jim skutečně pomohou, nebudou brát slova představitelů vlády příliš vážně.

Nešťastným momentem pro vládu je ovšem vystupování vysokých činitelů vládních stran, kteří mluví „trochu“ jinak. Předsedkyně sněmovny doporučila nám všem, abychom si na zimu opatřili navíc ještě jeden svetr. Když ovšem pozapomenu na její starší výrok, podle kterého se vlastně lidé mají starat sami o sebe, s tím, že to není starostí vlády.

Když bude mít běžný občan plat paní Pekarové Adamové, coby předsedkyně sněmovny, což může být nějakých až 200 tisíc korun měsíčně, také pochopitelně nebude mít problém.

Já jsem ale z generace, která zažila v kancelářských budovách ještě vytápění uhlím, které tu a tam bylo úzkoprofilovým zbožím. Prostě nebylo ho dost, někdy na přelomu 70 a 80. let, a tak se v kancelářích a dalších pracovištích temperovalo jen minimálně. Vlastně vůbec. A být v kanceláři, kde je 12 – 15 stupňů celých osm hodin, a to i v kožichu a ve svetrech, vede, slušně řečeno, k prochladnutí organismu. A tím k onemocnění. Tak jsem to alespoň zažil já.

Ještě větší kabrňák než předsedkyně sněmovny je ovšem předseda Senátu, známý cestovatel na Tchaj–wan, Miloš Vystrčil. Slyšme jeho slova: „Jsme ale v situaci, kdy každý z nás musí přemýšlet, jakým způsobem se v budoucnu bude chovat a jak se může uskromnit. Když se uskromníme, budeme spotřebovávat méně energie, tedy i ruského plynu, což je pro nás všechny dobře“. Vypadá to spíš tak, že dříve než by snad přistoupil k uzavření plynu do Evropy sám Putin, může dojít k uzavření dodávek plynu z „naší iniciativy“. Tedy z iniciativy Vystrčila a spol.

Ani finanční situace většiny českých rodin nelítostného rusobijce, předsedu Senátu Vystrčila nijak neznepokojuje. Finanční situace ve většině českých rodin prý není zatím kritická, vyšší zálohy za energii tedy Vystrčil jako problém nevidí. Ale posuďme jeho autentická slova: „Zálohy jsou navrženy dodavatelem energie. Naším úkolem je dostat se do stavu, kdy bude část energií hrazena státem a kdy část ušetříme. Nejsem ale názoru, že okamžité navýšení zálohy znamená, že budete v situaci, kdy to nebudete schopen zaplatit“.

Náš pan Vystrčil žije dlouhá léta v bublině člověka s vysokými příjmy. Neví nic o skutečném životě české společnosti.

Já patřím mezi ty šťastnější, kteří si již před desítkou let ve svém domě pořídili topení na principu voda–vzduch, které udržuje náklady na elektřinu i plyn na přijatelné úrovni. Ale většina obyvatelstva, a to zejména lidí v činžovních nájemních domech takovou šanci dostat se k levnějším platbám energii prostě nemají. SVJ vlastníků často zateplila své domy a stejně tak i řada měst a obcí i soukromníků. To snížilo náklady na energie, ale nevyřešilo celý problém. A teď se ceny daly znovu do pohybu.

Předseda Senátu Vystrčil i předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová patří k předním bojovníkům proti Rusku a jeho invazi na Ukrajině. Přejí si bezpodmínečné vítězství Ukrajiny nad Ruskem.

Každý politik by měl pracovat pro reálné cíle. Některé cíle jsou prostě nereálné. Ukrajinské tanky do Kremlu asi nevjedou. A když nelze protivníka porazit vojensky, a zatím to tak alespoň soudní lidé musí vidět, je potřeba se s ním dohodnout. Válka na Ukrajině generuje vysokou inflaci, ta v zúženém spotřebním koši 30 – 40 opravdu základních potravin, energií, pohonných hmot a nájemného, se už dnes pohybuje mezi 20 – 25%. Lidé musí kupovat chleba, základní druhy potravin, ale také třeba ovoce, zeleninu a žít ve svých domovech v teplém, zdravém prostředí.

Česká republika jako předsednická země EU by měla začít činit neprodleně kroky k uzavření míru na Ukrajině. Česká vláda ale i její parlamentní opory (Vystrčil a Pekarová) jsou, bohužel, válkychtiví. Jsem přesvědčen, že to jde proti zájmu české obyvatelstva.